Vliv očekávání na prožívání a kvalitu života

Kateřina se jednoho dne ráno probudila a hned při její první myšlence se jí stáhnul žaludek. Má dnes mít v práci prezentaci. Bojí se, že se jí to nepovede, že vše zapomene, že nebude umět rychle reagovat na dotazy a že to celé skončí fiaskem. Na prezentaci tedy přišla nervózní, a protože celou dobu myslela na to, co se může pokazit, nedokázala se soustředit na obsah prezentace. Několikrát se při svém projevu zadívala na kolegy, kteří ji poslouchali, a představovala si, co kritického si o ní asi myslí. V těch momentech se párkrát zakoktala. Jinak se během prezentace nestalo nic hrozného, ale Kateřina z prezentace dobrý pocit neměla. A řekla si: Měla jsem pravdu, na prezentace nemám. Vše jsem zapomněla, neumím reagovat, koktala jsem. Jsem neschopná.


Zná Kateřina tak dobře sama sebe? Nebo má věštecký dar a ví předem, jak vše dopadne? Co myslíte? A stalo se Vám někdy něco podobného?  Třeba i v pozitivní variantě, že jste byli přesvědčeni, že se vám něco podaří, a stalo se tak. Tipla bych si, že ano. Pravděpodobně jste zjistili, že někdy můžete být ve svých předpovědích vývoje situací překvapivě přesní.Ale napadlo vás ale někdy, jaký vliv mají vaše očekávání na vaše chování? Podle mnohých výzkumů je tento vliv na podvědomé úrovni velký. V psychologii je tento jev známý jako sebenaplňující proroctví.

Co je sebenaplňující proroctví?

Víra nebo očekávání, které jedinec zastává o budoucí události, a která se později projevuje právě proto, že ji jedinec zastává. Pokud se například probudíte a okamžitě si jako Kateřina pomyslíte, že dnes bude hrozný den, váš postoj by mohl vaši předpověď splnit. Můžete nevědomě pracovat na potvrzení své víry tím, že budete ignorovat to pozitivní, zesilovat to negativní a budete se chovat způsobem, který pravděpodobně nepřispěje k příjemnému dni. Známým příkladem sebenaplňujícího proroctví v psychologii je to, co je známé jako placebo efekt. Ten se týká zlepšení výsledků měřených u subjektů vědeckých studií, i když účastníci nedostali žádnou objektivní léčbu, ale například jen cukr vypadající jako lék. Víra účastníků ovlivňuje „léčbu“, kterou zažívají. Výzkum placebo efektu tedy prokázal, že naše přesvědčení může být velmi silná věc.

Může se sebenaplňující proroctví projevovat ve spojitosti s depresí?

Není překvapením, že sebenaplňujících proroctví může hrát roli při rozvoji a prohlubování deprese. 
Osoba trpící depresí může mít o sobě velmi negativní myšlenky, například jako měl Karel:
Jsem bezcenný“; “Nemůžu normálně fungovat”.
“Jsem nemilovaný”;
„Nikdo mě nemá rád“;
“Protože mě nikdo nemá rád, nemám žádné přátele.”

Myšlenky jako „Nikdo mě nemá rád“ a „Protože mě nikdo nemá rád, nemám žádné přátele“, se snadno přenesou do reality. Karel se pak může vyhýbat interakci s ostatními, protože si je jistý, že se jim nebude líbit jeho společnost. Takže ztratí mnoho potenciálních kontaktů a přátelé se mu bez udržování vztahu časem přestanou ozývat. Nebo se může dále stýkat s ostatními, ale chovat se negativně a nepřátelsky, protože si je jistý, že k němu budou nepřátelští oni. A to následně způsobí, že ti, s nimiž se stýká, si vytvoří názory v souladu s jeho negativními myšlenkami.
Pokud tedy přesvědčíme sami sebe, že náš život je hrozný, může se normální život postupně hrozným stát.

Může se sebenaplňující proroctví projevovat pozitivně?

Samozřejmě. Například jako u paní Lenky. Ta začala chodit s mužem, se kterým cítí silné souznění. Má pocit, že tento člověk je pro „ten pravý“. Protože očekává, že vztah vydrží, chová se ke svému partnerovi s láskou a respektem. Její láska a pozornost zajišťují, že i její partner je ve vztahu spokojený. A i on proto investuje do vztahu podobnou úroveň času a energie. Předpověď paní Lenky, že vztah bude dlouhý a šťastný, ji vede k tomu, aby se chovala způsobem, který tuto předpověď podporuje. Výsledek, který předpověděla, se tedy velmi pravděpodobně projeví.

Je to tedy jen na nás?

Vliv našich přesvědčení na vývoj událostí je značný. Nejde ale jen o naše přesvědčení o nás samých, ale i o přesvědčení ostatních o nás. Z výzkumů víme, že když se s jednotlivci zachází jako s pracovitými a schopnými lidmi, jsou více nakloněni tvrdě pracovat a věřit ve své vlastní schopnosti. Naopak, když je s lidmi zacházeno jako s nepřátelskými nebo intelektuálně méněcennými, je pravděpodobnější, že budou jednat nepřátelsky nebo budou pochybovat o své inteligenci a své hlubší myšlenky si nechávají pro sebe (Aaronson, 2005). 


Co s tím?

Ráda bych tento článek zakončila výrokem Henry Forda: “Ať už si myslíš, že můžeš, nebo si myslíš, že nemůžeš, máš pravdu.”
Zkuste se nad tímto článkem zamyslet a zkusit si v nějaké méně důležité situaci pohrát s vaším očekáváním. Třeba si říct: “Dnes budu mít hezký den.” Samozřejmě na to má vliv více faktorů, než jen očekávání, ale myslím, že můžete být příjemně překvapeni, jak hezký den můžete mít.

Mohlo by vás ještě zajímat

Vztahy a osamění

Vztahy a osamění

Vztahy a osamění v cizině aneb co si neseme z ČR s sebou Pocity osamění jsou jedním z nějvětších a nejpalčivějších témat Čechů v zahraničí v rámci našich konzultací. V předchozích článcích na našem blogu jsme rozebíraly, co je to osamění, jaké jsou jeho příčiny a jak...

číst více
Jaké mohou být příčiny osamění a jak z toho ven?

Jaké mohou být příčiny osamění a jak z toho ven?

Člověk se může cítit osamělý i v situaci, kdy je obklopen dalšími lidmi (rodinu nevyjímaje). Pocit, že nás nikdo opravdu nezná nebo nám nerozumí, může být velmi zatěžující. Dokonce do takové míry, že dlouhodobě představuje riziko pro tělesné a psychické zdraví....

číst více
Jak na pocity osamění v cizině?

Jak na pocity osamění v cizině?

Jsou lidé, kteří žijí sami, ale necítí se osamělí. Naopak ale existují lidé, kteří jsou obklopeni blízkými lidmi, a osamělí se cítí. Více nebo méně často. Technologie nám v dnešní době umožňuje okamžitý kontakt s kýmkoli na světě. Mnoho lidí žijících v cizině se...

číst více

Máte další otázky?  Napište nám.