Zamýšleli jste se někdy nad tím, jestli je lidská řeč vrozená nebo naučená? Možná jste se nad nadpisem tohoto článku usmáli nebo se lehce poušklíbli. To je ale otázka, mluvit nás přece učí rodiče, další členové rodiny, kamarádi, televize. Jak by mohla být řeč vrozená?
Odpověď na tuhle otázku není tak jednoznačná.
Samozřejmě, že jednotlivá slova našeho rodného jazyka náš naučila převážně maminka. Zkusme se ale zamyslet nad tím, jak je možné, že se malé dítě naučí mluvit exponenciální rychlostí? Kolem prvních narozenin děti disponují průměrně 5 slovy, kolem 2. roku asi 200 slovy a ke konci druhého roku již čítá jejich aktivní slovní zásoba přes 1000 slov. A jakto, že malé děti pouze neopakují námi vyslovené věty, ale samy tvoří geniální kombinace slov, které nikdy neslyšely? Jak vysvětlíte, že když se přeřekneme, neuvědomíme si špatně zvolené slovo, ale opravíme automaticky gramatiku věty, aby byla správně? Například “strčila jsem troubu do štrůdlu”.
Jak je možné, že se učíme jazyk tak rychle a efektivně?
Jedním z vysvětlení tohoto malého jazykového zázraku je jistá předpřipravenost mozku novorozenců pro efektivní naučení jazyka. Již malá miminka pozorovaná pomocí magnetické rezonance (metody zobrazující aktivitu mozku) vykazují stejné vzorce mozkové činnosti jako dospělí. V jednom experimentu byli američtí novorozenci vystaveni anglickému jazyku a jejich levá hemisféra se okamžitě aktivovala. Při poslechu čínštiny také. Při poslechu čínštiny pozpátku (což je pro běžného Američana nerozeznatelné od čínštiny popředu) se jazyková centra neaktivovala. To znamená, že náš mozek je už od narození vybaven k tomu, abychom odlišili jazyk od ostatních zvuků.
Jak je to u vícejazyčných dětí?
Další výzkum dokonce naznačuje, že děti narozené dvojjazyčným matkám mají již při narození schopnost rozlišovat oba dva jazyky. V experimentu s filipínskými matkami byli novorozenci vystaveni deseti minutám řeči, přičemž každou minutu se střídaly angličtina a tagalština (dva oficiální jazyky Filipín). Novorozenci, kteří se narodili anglickým jednojazyčným matkám, sáli rychleji, když uslyšeli angličtinu a více či méně ignorovali tagalštinu. Ale děti narozené dvojjazyčným matkám sály stejně rychle při poslechu angličtiny i tagalštiny. Pravidelné naslouchání dvěma jazykům během těhotenství tedy přivádí kojence na cestu dvojjazyčnosti ještě před jejich narozením.
Je učení jazyku podmíněno geneticky?
Dalším pomocníkem k rychlému uchopení řeči je jazykový gen FOXP2. Ten byl identifikován týmem britských vědců z Oxfordské univerzity v rodině, kde mutace tohoto genu způsobovala dědičnou poruchu výslovnosti. Bylo to poprvé, co byl gen přímo spojen s řečí a jeho pozdější výzkumy prokázaly, že právě jemu vděčíme za lidskou schopnost komunikace a jazykové kreativity.
